| Legenda |
|
n - Pra�ná
brána n - Ulice
Celetná n - Staroměstské
náměstí n - Ulice
Paří�ská n - Dvořákovo
nábře�í |
Cesta k Rudolfinu
(MAPA - ve spodní části stránky)
S na�ím průvodcem bude cesta k Rudolfinu zábavná, zajímavá i poučná, dýchnou na Vás staré časy a okouzlí Vás staré stavební slohy.Současnost opustíme tím, �e vystoupíme z metra na stanici "Náměstí Republiky".
Pohlédneme
doprava směrem Na Příkopy, kde upoutá na�í
pozornost Obecní dům, který je příkladnou ukázkou secese, byl
vybudovaný podle plánu arch. Antonína Bal�ánka a Osvalda Polívky.Průčelí,
korunované kopulí, zdobí mozaika Hold Praze podle kartónu Karla �pillara,
mezi symbolickými souso�ími Ladislava �alouna. Ornamentální výzdoba průčelí
Karla Nováka, od něho� i oba světlono�i na pilířích balkónu. Na rohu
budovy socha stavitele Matěje Rejska od Čeňka Vosmíka. Vnitřek stavby
obsahující pět sálů a místnosti restaurační, je ilustrací české výtvarné
práce 1. desetiletí 20.stol. Střed zaujímá rozsáhlá Smetanova síň, u�ívaná
ke koncertním účelům a veřejným projevům, zdobená plastikami Václava
Nováka. Celý tento rozsáhlý komplex byl vystavěn v letech 1905 - 1911 na
plo�e 4200 m2, nákladem téměř 6,5 mil. korun.
Obecní dům byl na svou dobu vybaven nejmoderněj�í technickou. Např.
v podzemí podél Petrohradské ulice byla kromě vinných sklepů strojovna na
či�tění vzduchu, podél Paří�ské elektrická
transformační stanice, strojovna pro výrobu ledu, mraznice a sklady
piva se zdvi�í na sudy. V suterénu byla hlavní kuchyň a vzduchotechnické
zařízení včetně �aten a umýváren pro personál a také stanice potrubní
po�ty. Náro�í vlevo patří secesnímu domu, vpravo svítí novogoticko -
secesní fasádu hotelu Paří�. Pod vě�emi kostela sv. Jakuba, klá�ter
minoritu při ji� existujícím kostelu zalo�il v roce 1232 Václav I.,barokní
přestavba se uskutečnila v 1. pol. 18. stol.
Vedle
Obecního domu se py�ně tyčí Pra�ná brána,
v příznivém bočním osvětlení vyniká novogotická ochařská výzdoba
s postavami českých králů a se znaky zemí koruny české. Projdeme-li
Pra�nou bránou dostaneme se do Celetné
ulice, tudy se ubíraly korunovační průvody českých králů přes Staroměstské
náměstí a Malou stranu na Pra�ský hrad.Pojmenování ulice je asi ze 13.
stol. podle calt, pletených housek /vánoček/, které tu vyráběli pekaři, v
této ulici hojně usazení. Konec ulice se jako říčka vlévá do Staroměstského
náměstí. Po Pra�ském hradě je to druhé nejvýznamněj�í místo Prahy. Náměstí
bylo předev�ím ka�dodenním tr�i�těm a kolem 11. století začala stoupat
jeho důle�itost. Vpravo je chrám pany Marie
před Týnem, co� je charakteristická dominanta Starého města, stavěl
se od 14.-16.stol. Od husitské revoluce a� do Bílé hory byl hlavním chrámem
kali�níků, co� později symbolizoval
i zlacený kalich ve �títě z doby Jiřího z Poděbrad, v roce 1626 nahrazený
zlacenou sochou Madony. Pohled na Týn je zakryt částečně týnskou �kolou s
renesančními �títy. V sousedství
spatříme středověký dům u Bílého jednoro�ce. Na protěj�í straně se
nachází Staroměstská radnice. Komplex radnice vznikl po velmi slo�itém vývoji,
teprve Jan Lucemburský povolil v roce 1383 zřízení radnice. Základem se
stal patrový volfinův dům, stojící
Dne�ní podoba je výsledkem novogotické úpravy z poloviny 19. stol. Orloj je gotická stavba z počátku 15. stol.,její� výzdoba byla postupně doplňována v době barokní, v 19.stol. (kalendářní deska od J. Mánesa) i ve 20. stol. (Apo�tolové od V. Suchardy). Vě�ní hodiny zpravidla vybavené dal�ími časoměrnými zařízeními (např. znázorňujícími pohyby planet a fáze měsíce). Často bohatě zdoben. Správcem Orloje byl český hodinář Hanu�, mylně pova�ovaný za jeho tvůrce. Severo - západní část náměstí s vyústěním nově vzniklé = Mikulá�ské třídy. Z objektu barokního kostela Sv. Mikulá�e se stalo skladi�tě, posléze koncertní síň. Do první sv. války slou�il pravoslavné církvi a v roce 1920 zde vyla zalo�ena církev Československá. V současné době opět slou�í nejen církvi, ale i ke konání četných koncertů.
Mikulá�ská třída, dne�ní Paří�ská ulice se mů�e pochlubit přehlídkou
stavebních stylů, pou�ívaných pra�skými architekty na přelomu století.
Přibli�ně v letech 1896 -1910 zde bylo postaveno několik desítek nájemních
domů s pou�itím slohových prvků gotiky, renesance, baroka i secese. Východní
strana Paří�ské ulice se mů�e pochlubit staronovou
synagogou, vystavěnou v poslední čtvrtině 13. stol. v gotickém
slohu.Její úlohou duchovního srdce ghetta dokládá i skutečnost, �e nebyla
nikdy pojata jako ostatní pra�ské synagogy, a je jednou z nejstar�ích
evropských �idovských památek. Jako jedna z pěti pře�ila asanaci a zůstala
rovně� zachována.
Projitím celé Paří�ské ulice se dostaneme na nábře�í a staneme přímo proti mostu Svatopluka Čecha, s jeho secesní výzdobou a Viktoriemi. Zde se dáme doleva po nábře�í, mineme budovu právnické fakulty university Karlovy, dále budovy státní konzervatoře, ulici na Rejdi�ti, a ji� stojíme před západní částí Rudolfina � vchod pro výstavní sály.
Mapa
|
|
-
Metro